每个人心中都有一把快乐的钥匙,但我们却经常把它交给别人掌管。 一位女士抱怨道:我活得很不快乐,因为丈夫经常出差不在家。她把快乐的 钥匙放在丈夫的手里。一位妈妈说:我的孩子不乖,叫我很生气!她把快乐的钥 匙交在孩子的手中。一个男人可能说:老板不欣赏我,所 以我情绪不好。他把这把钥匙交给了老板。 这些人都做了相同的决定——让别人来控制他的心 情。 当我们让别人控制我们的情绪时,我们便觉得自己是 个受害者,对现状毫无办法,抱怨与愤怒成为唯一的选择。 我们开始责怪他人:我这么痛苦都是你造成的,你要为我的痛苦负责。其实,我 们是在要求周围的人使自己快乐。我们似乎承认自己无法控制自己,只能可怜地 让别人来决定。 一个成熟的人能够掌握自己快乐的钥匙,他不必期待别人使他快乐,反而能 将快乐与幸福带给别人。他情绪稳定,能为自己负责,和他在一起是种享受,而 不是压力。 你的钥匙在哪里?在别人手中吗?快去把它拿回来吧。
V srdci každého člověka se nachází klíč ke štěstí, ale my ho často svěříme do péče někomu jinému. Jedna žena si postěžovala: „Žiju velmi nešťastně, protože manžel je často na služebních cestách a ne doma.“ Ona svůj klíč ke štěstí vložila do rukou svého manžela. Jedna maminka řekla: „Moje dítě je zlobivé, velmi mě rozčiluje!“ Vložila klíč ke štěstí do rukou svého dítěte. A nějaký muž by zase mohl říct: „Můj šéf si mě neváží, a tak mám špatnou náladu.“ Vložil by tak klíč ke štěstí do rukou svého šéfa. Tito lidé učinili jedno stejné rozhodnutí – nechat se ovládnout druhými lidmi. Když necháváme druhé ovládat naši náladu, začínáme sami sebe považovat za ty, kterým je ubližováno, a myslíme si, že už se vlastně nedá nic dělat; jediné, co nám zbývá je vztek a stížnosti. Začínáme obviňovat druhé lidi: moje utrpení je způsobeno tebou, ty máš za mé trápení zodpovědnost. Ve skutečnosti tedy vyžadujeme od ostatních, aby nás činili šťastnými. Jako bychom ani neměli zodpovědnost sami za sebe, jenom se litujeme a necháváme druhé o nás rozhodovat. Dospělý člověk dokáže dostatečně pevně držet ve svých rukou svůj vlastní klíč ke štěstí. Nemusí čekat na to, až ho druzí lidé potěší, naopak dokáže sám druhým lidem přinášet radost a štěstí. Jeho nálada je stabilní, umí nést zodpovědnost za sebe. Být s takovým člověkem přináší potěšení, ne stres. A tvůj klíč ke štěstí je kde? V rukou někoho jiného? Běž a vezmi si ho zpátky.
0 Comments
|